Jak jsem otrávila Shauna

Člověka můžete otrávit mnoha způsoby.....
Nejdostupnější cesta, která se nabízí je otrava potravou či nápojem, jen si vzpomeňte na Maryšu:)
Pokud má váš partner potravinovou alergii - jako například Shaun - intoleranci laktózy je nejjednoduší skočit si do obchodu pro jakýkoli mléčný výrobek a čekat až mléčný cukr začne škodit za vás.
Nechci nikoho navádět k této nebohulibé činnosti, jen ilustruji naši páteční večerní zábavu.
Přesto, že vím, že Shaunův trávicí systém je velice citlivý....rozhodla jsem se podávat k večeři "levnou sýrovou pizzu" z obchodního řetězce carrefour - již během jídla Shaun brblal, že to jídlo je neskutečně odporné a že by ho pravděpodobně neměl jíst.....Já si začala pomalu myslet to samé....Pizza byla fakt hnusná a i můj necitlivý travicí systém začal lehce protestovat.... Nicméně jsme oba statečně dojedli a já stačila ještě umýt talíře....To bylo půl osmé........V půl osmé a pět minut Shaun zaujal bojovou pozici v koupelně a místnost opustil až po desáté hodině večerní, kdy se váhavým krokem přemísťoval do postele.........bez jediné známky přítomnosti pizzy v jeho těle.
Na mou obranu nemůžu napsat vůbec nic........
Ale Shaun neztratil smysl pro humor ani v této pro něj velmi delikátní situaci. V mezičasech určených pro dýchání a pití čisté vody prohlašoval: "Juli, jestli jsi mě chtěla zabít, tak tě upozorňuju, že dům je napsaný jen na mě a teď by si z nej nedostala vůbec nic. S těmito pokusy máš začít až po svatbě."

Smějte se krásně a nenechte si nikým otrávit život:)

Duben - ještě tam budem

Měsíc Duben jsme se Shaunem začali pořádnou procházkou. Vyrazili jsme z Mosty do našeho domu ve městě St. Julians. Oba jsme měli po nedělním obědě pocit, že je to to pravé ořechové. Ale protože jsme oba tak trochu moulové, a nekoukli se předem do mapy, zda existuje nějaká pěkná cesta mezi těmito městy, museli jsme vyrazit po trase autobusu, kterou bezpečně známe. Tím se ovšem nedělní romantická procházka degradovala na normální pochod po silnici:) Ale i tak se nám líbila a zase jsme viděli kousek Malty z jiné perspektivy. Pochod trval hodinu a půl, ale vzdálenostně se jednalo pouze o 6.3 km, takže je evidentní, že jsme se nijak nehnali:)

10.4 - 11.4 byl v Mdině středověký festival. Byli jsme na něm již loni, ale prošvihli jsme všechny rytířské souboje. Proto jsme letos vyrazili časně odpoledne, abychom neopakovali stejnou chybu. Loni byla Mdina skutečně zaplněná lidmi, překvapilo nás tedy, že letos navštěvnost byla slabší. Ale později se ukázalo, že jsme prostě jen přišli dříve než většina lidí. Po obědě, což na Maltě znamená tak kolem půl čtvrté již v Mdině nebylo k hnutí. Rytíři vystupovali se stejným programem dvakrát odpoledne a my jsme naštěstí stihli hned to první kdy ještě nebylo všude plno lidí. Po soubojích jsme se procházeli městem a obdivovali různé rytířské stánky s meči či sekyrami a hlavně brněním.
Mě na celém tomto středověkém festivalu nejvíce pobavil fakt, že rytíři byli povětšinou angličani či skotové, takže po nějakém pravém maltském rytíři ani stopy:)
Další části programu byli ukázky střelby z kuše a jízdy na koni. Celkově pojaté jako výukový program s vysvětlením dobových zbraní, stylem jízdy na koni apod. Toto se odehrávalo pod hradbami města.
Mdina je podle mě nejkrásnější město na Maltě, ale jak se píše v průvodci působí tak trochu jako skanzen. Možná právě proto je na tento typ oslav jak dělaná:)


O další kulturní zážitek se postarala kolegyně Mayo. Vymyslela a uspořádala DANDA DOQ. Což znamenalo, že objednala místo v jednom hudebním baru na severu ostrova a všechny nás z práce pozvala na hudební večer. Zpívala hlavně Mayo, ale i ostatní měli příležitost. Kapela byla také sestavená z kolegů z práce a přesto, že nikdo neměl čas nic předem natrénovat či se secvičit v konci vše ladilo. Měli jsme i jazzový výstup, protože jeden náš bývalý kolega je saxofonista, a Mayo mu chtěla dát příležitost také si zahrát.
Večer to byl skutečně moc hezký a bylo příjemné vidět, že architekti dokáží i jiné věci než sedět celý den u počítače a klikat.


Teď se pomalu dostávám k nejdůležitější události měsíce dubna a možná i celého roku.
Na Maltě jsme měli papeže!!!
Oficiální přípravy jeho návštěvy asi začali velmi dávno, ovšem pro běžného občana viditelné přípravy začali zhruba týden před jeho příletem. Malta je vtipná země asi jako Česko, takže na všech silnicích po kterých se papež měl pohybovat byli natřené nově čáry a přechody pro chodce. Dokonce v některých městech byly silnice i doasfaltovávány. Ať je to ale jak chce pracovalo se doslova ve dne v noci, aby se vše stihlo. S těmito pracemi se totiž nemohlo začít o moc dříve, protože pak by byly čáry opět ušmudlané a nevypadaly by nově.
S takto upravenými silnicemi jste mohli snadno odhadnout kudy se bude Papež po Maltě pohybovat. Trochu jsem doufala, že ho někde uvidím, i v naší ulici se totiž natíralo) A pak to přišlo....Shaun mi oznámil, že jsme v domě měli dopis od policie, že v sobotu 17.4. nesmíme před domem parkovat, protože touto ulicí bude projížět papež. Sama nevím proč, ale doopravdy jsem se na to moc tešila. Celou sobotu jsme byli v domě a pracovali (Shaun natírá trámy, já uklízím), ale zhruba od šesti večer jsem začala papeže vyhlížet. Ulice se postupně zalidňovala a jak je na Maltě zvykem lidé posedávali na židlích před svými domy. Okna byla vyzdobena papežovými plakáty a vatikánskými vlajkami. Bylo krásné jak lidé vycházeli ven s mávatky a vlajkami ( i když trochu mi to připomělo oslavy prvního máje) Nicméně stále jsem nevěděla jak to celé bude probíhat. Když už po několikáté ulicí projelo policejní auto a byla zastavena doprava, donutila jsem shauna slézt z lešení a připojit se ke mě na galerii, ke sledování papeže.
Projelo několik černých limuzín s biskupy a pak jsem uviděla popemobile...já totiž do poslední chvíle nevěděla jestli papež třeba nepojede jen normálním autem...Ale jel svým:) Mával na všechny strany a celý zářil a mě to tak dojalo, že ho všichni vítají a tleskají a že jede tak blízko nás (byl od nás asi jen 2 metry) a že ho tak krásně vidím a že je to celé nějak neskutečné....že jsem se z toho dočista celá rozbrečela:) Shaun si ze mě po zbytek večera ovšem dělal legraci, že mi tak Pán Bůh možná dáva znamení:)
Zpráva o návštěvě papeže na Maltě z Katolického týdeníku: http://www.katyd.cz/index.php?cmd=page&type=11&article=7130
Papež byl asi nejhlavnejší událost dubna, ale stala se i další podstatná věc v mém životě a to, že mám konečně opravený fotoaparát. Upozorňuji, že se porouchal v měsíci říjnu 2009 takže po půl roce je opět použitelný a já se těším, že budu konečně zase svobodně fotit vše kolem.

Smějte se krásně:)

MALTA - časopis Květy 2009