neděle 27. října 2013

Přízemí


James je náš milý soused, který zrovna minulý týden koupil svůj dům/byt. Za cenu 80 tisíc eur. James tedy bydlí pod námi a zároveň vpravo od nás. Ještě máme sousedy vlevo od nás, které nemáme moc rádi. Tedy přesněji nemáme rádi hlavně pána domu. Je to jediný podezřelý v akci, kdy se k nám někdo vloupal a zdemoloval horní patro v době, kdy jsme stavěli.

Pod elektrickými dráty jsme prolézali myslím dva roky. Pamatujete? Já jo - a ještě stále se mi to nezdá ani trochu vtipně, ale možná za pár let...




A oblíbenou hru tetris jsem hrála přes půl roku. Než mi definitivně došla trpělivost a pronajala jsem nám garáž. Od té doby se nepretlacuju s kolem a kočárkem na 120 centimetrech:)


A hlavně jsem přesunula poměrně dost věci (malířského náčiní, lešení apod.) že cinema room (obývák) do garáže - jupi

Ale o tom až příště...


středa 16. října 2013

Citron

Rčení "tváří se kysele, jako kdyby kousl do citronu" u Zoji opravdu neplatí:)







sobota 12. října 2013

Jak mi umřel počítač

Myslím, že se to stalo někdy na začátku tohoto roku.
Jednoho odpoledne jsem přišla domů (Zojinka usla cestou v kočárku), a já přesně, jak jsem měla ve zvyku, zapla notebook a šla si vařit čaj.

Zdálo se mi, že počítač nějak podivné brumlá, ale zatím jsem tomu nevěnovala moc pozornosti. S hrnkem čaje jsem si sedla ke stolu a zírala na černou obrazovku. Počítač vydával chrčivé zvuky a tvářil se vážně.

Vzpoměla jsem si na všechny rady Ajtaku tj, zapnout, vypnout - v elektřině to zapojené bylo, jinak by počítač, tak nechrčel, a začínala propadat zoufale hysterii.

Po půlhodině, kdy jsem se marně snažila počítač resustiovat, to přišlo... 

NESKUTECNA ULEVA!


Už nemusím každou chvíli kontrolovat, jestli mi někdo poslal email, už nemusím být aktivní na TRECH sociálních sítích, už nemusím vůbec nic...

Najednou jsem měla pocit, že mám tolik volného času, jako když jsem byla malá... 


Toto opojení ovšem trvalo jen do chvíle, než jsem si uvědomila, že vedle je zapojeny počítač Shaunův - takže rychle klasika - email, facebook, pinterest a odpoledne v prdeli....

Můj počítač to nepřežil.


Je pohřbeny ve skříní a vlastně vůbec nevím, co s ním mám dělat.

Ale protože jsem nechtěla zůstat bez připojení, rodiče mi koupili tablet a k němu i klávesnici. Českou klávesnici. Abych mohla psát háčky a čárky. Protože angličtina (tím pádem tedy i anglická klávesnice, kterou má Shaun) je jediný evropský jazyk, který diakritická znaménka nezavedl.

Opravdu jsem se snažila zapnout funkci na český jazyk, ale nepřišla jsem na to. Tak jsem si klávesnici vyhledala na internetu a dozvěděla jsem se toto:




Ano snadnejsi a pohodlnejsi pouziti nez PRS:)

tak to tedy doopravdy je:)

PS 1:
Shaunovi vybouchl počítač asi jen měsíc po mě, rozhodně to nevnímal jako úlevu, ale jako Boži ránu. Měl 3 týdny do odevzdání všech seminárek na Univerzitě. Zvládl to! A už má nový počítač na kterém, teď trávím také dost času.

PS 2:
Jak to, že píšu háčky a čárky? Objevila jsem Ohakovani, není to sice 100 procentní, ale aspoň něco:)

Smějte se dobře