Zástrčka

Na Maltě je vysoká vlhkost vzduchu, tak nějak se s tím dá žít...

Dokud vám nepřestane fungovat trouba a vy nezjistíte, že celý problém tkví v zástrčce,

která důsledkem vlhkosti prostě zrezla...

Prší...

Na Maltě prší...Ne moc často, ale stane se... A vždy když přijde ten první déšť, tak se ukáže, že máme ve střeše díru. Shaun pak vyrazí do obchodu pro kutily a vrátí se s různými typy nátěrů od asfaltu po tekutou gumu, které všechny bez výjimky dost smrdí a začne hledat škvíry, kterými k nám teče. Když je všechny najde a zapatlá tím smradlavým nátěrem, tak čekáme na další déšť, zda je všechny doopravdy našel... 

Letos se mu to povedlo, teď už k nám neteče. Ale tím prvním deštěm k nám teklo tak, že voda stropem doopravdy kapala - viděla jsem to poprvé v životě:)

Na letošek jsme měli velký plán (stále je ještě naděje, že ho stihneme zrealizovat), a to, že konečně dokončíme střechu. Že budeme mít terasu a hlavně, že střecha bude pořádně zaizolovaná a náš podzimní rituál bude letos naposled.

Střecha teď vypadá takhle:

A v plánu je toto:

Zkrátka bezpečný výlez na střechu dveřmi (abychom už nelezli světlíkem) a prostor na stůl se židlemi, abychom si užili částečný výhled na moře a hlavně abychom mohli venku jíst a pít:)

Jen si nikdo nedovede představit, jak je složité najít člověka, který nám toto udělá. Obecně je to pro Malťana malý kšeft, i když cena bude min 4000 eur. A to je cena bez izolací, takže žádná laciná sranda.

Povolení máme od loňského Října, několik zedníku přišlo, mrklo na stav a už jsme o nich nikdy neslyšeli. Teď máme jednoho, který se stále zdá, že to přijde udělat, jenže ono už nám to počasí tolik nepřeje. No, kdo by chtěl mít otevřenou střechu, když může začít kdykoli pršet? 

Ale myslím, že to asi letos risknem. Hlavně ať je to hotové.

Jen aby to nebylo až naprší a uschne...

Přízemí

James je náš milý soused, který zrovna minulý týden koupil svůj dům/byt. Za cenu 80 tisíc eur. James tedy bydlí pod námi a zároveň vpravo od nás. Ještě máme sousedy vlevo od nás, které nemáme moc rádi. Tedy přesněji nemáme rádi hlavně pána domu. Je to jediný podezřelý v akci, kdy se k nám někdo vloupal a zdemoloval horní patro v době, kdy jsme stavěli.

Pod elektrickými dráty jsme prolézali myslím dva roky. Pamatujete? Já jo - a ještě stále se mi to nezdá ani trochu vtipně, ale možná za pár let...

A oblíbenou hru tetris jsem hrála přes půl roku. Než mi definitivně došla trpělivost a pronajala jsem nám garáž. Od té doby se nepretlacuju s kolem a kočárkem na 120 centimetrech:)

A hlavně jsem přesunula poměrně dost věci (malířského náčiní, lešení apod.) že cinema room (obývák) do garáže - jupi

Ale o tom až příště...

Cinema Room

Cinema Room - obývák, tedy místnost, kde bude kanape a projektor...

Tak o tom zatím jenom sníme:)

V současné době je to pouze skladiště!

A asi ještě dlouho bude:(

První balkonový BIO salát

Bordel v ložnici

Mám vymyšlenou šatnu, která jednou bude v naší ložnici, ale zatím se musím smířit jen s prozatimním řešením.

Takto jsme skladovali oblečení do teď:

Pak mi prdly nervy:)

Takže jsme nakoupili "prozatimní" prvky z IKEA, protože já moc dobře, že prozatím, může trvat několik let...
A Shaun se musel pustit do vrtání. Zoja ho sledovala s velkým zájmem.

Poučení! Pokud si chcete výrobky IKEA doopravdy užít, tak je fajn, když máte rovné zdi:)

A to my fakt nemáme. 

A je to!

Kdyby to zůstalo prázdné, asi by mi bylo lépe, ale ať chci či ne, budeme tam ten náš binec muset zavěsit.

Jak uškvařit zástrčku

Naše zážitky s elektřinou jsou nekonečné.

Toto je jeden z konce roku. Po tři večery jsme více/méně cítili nějaký smrad v ložnici, ale nebylo nám jasné, co a odkud to jde. Intenzita nebyla vždy stejná, takže až třetí večer Shaun nalezl příčinu.

Naštěstí jsme nevyhořeli, ale myslím, že při nás stáli všichni Svatí (nebo alespoň většina).

Takhle jsme uškvařili zástrčku, ve které bylo zapojeno elektrické topení.



Elektřině NAZDAR!!!

Budiž světlo

Naše kuchyně je nejtemnější místnost v domě. Paradoxně v ní trávíme nejvíce času. 

Ale teď máme alespoň hotová světla nad kuchyňskou linkou.

Je to nástěnné LED bodové osvětlení KRAMARE z Ikea. Měla jsem obavy, zda budou svítit dostatečně. Ale jsou super!

Jak jsme měnili okna

... v Prosinci

Už jsem několikrát zmiňovala, že čas na Maltě má svůj vlastní smysl (či nesmysl) Nevěřím, že tu čas běží stejně jako v jiných krajích...Nevím zda rychleji či pomaleji, ale jsem si jistá, že úplně jinak.

Například jsme chtěli měnit okna v létě (protože neprší a je teplo) a tak nějak se vše seběhlo, že jsme je měnili v polovině Prosince (kdy prší a je zima).

Normální hospodyňka tou dobou počítá kolik druhu cukroví už má a snaží se vyprovokovat sousedku, tím že ji ty hotové dobrutky chodí ukazovat a v lepším případě dávat ochutnávat (tím myslím v Čechách) na Maltě se pečou možná tak dva druhy a že by se kolem toho dělo nějaké velké drama jsem si zatím nevšimla...

No a já protože normální hospodyňka nejsem, jsem kývla na to, že ty poslední tři okna tedy vyměníme. Zvlášť když má okenář čas a může je tedy do třech týdnu nainstalovat.

Ovšem to bychom nebyli my, kdyby se situace nezkomplikovala...

Plán:

v pátek přijde zedník, vysadí stará okna, připraví parapet a fólií zadělá okna, aby nám dovnitř nefoukalo a nepršelo, v sobotu přijde okenar zasadí nová okna a všichni budem spokojeni.

Realita:

Zedník přišel ve středu, protože se mu pátek nehodil - OK to se nedá nic dělat, 

že?

Ovšem než začal pracovat, volal okenar, že okna nejsou hotová a že tedy neví, 

kdy je bude moci dovézt...

AHA a teď jako co?

Máme nechat zedníka vybourat okna a pak nevědět, na jak dlouho budeme vystaveni 

povětrnostním podmínkám - v Prosinci????

Nakonec jsme se jako rodinná řada usnesli, že to riskneme a okna vysadíme, 

zedník neměl jindy čas, takže jsme byli v situaci teď nebo nikdy) a světě div 

se, jen co zedník vytáhl pátý, volal okenar, že ty okna asi stihne a že je přiveze v sobotu...

Nekleplo by vám z toho?

Naštěstí ten týden bylo rozumné počasí a dokonce ani nepršelo, takže jsme do 

soboty přežili v suchu a celkem v teplé a okenar skutečně přišel v sobotu a trapnými detaily, když mění okna v půlce prosince, že?

okna nainstaloval, sice ne úplně podle našich představ, ale kdo by se zabýval

Okna jsme sice vyměnili, ale že bychom měli vyhráno to tedy ne:)

To máte: začistit, vyštukovat, vymalovat...

na jako Na Samotě u lesa:)

První pololetí 2012

Silvestr 2012 - Půlnoc

A tím myslím první půlku roku - tedy období od Ledna do Června. Přelom roku 2011/2012 byl pro nás hlavně ve znamení mého postupujícího těhotenství a tím pádem přípravou alespoň ložnice na nový přírůstek do rodiny. Na otázky typu, zda už máme dostavený dům a jestli už je vše připravené pro miminko jsem začínala být lehce alergická, ale otázka zda již řeším barevnost dětského pokojíčku a dekorace (?!?) mě skutečně dostala do stavu hysterického smíchu. Pokud to někoho zajímá, tak dětský pokojíček bude pravděpodobně dokončen až v období, kdy naše dcera Zojinka půjde studovat vysokou školu, do té doby se mě na dekorace dětského pokoje prosím neptejte:)

Jula v akci - 33. týden těhotenství

Nový rok jsme se Shaunem oslavili prací - a to doslova. Celý poslední týden v Prosinci jsme promalovali. A protože se nám to různě loupalo a padalo, tak jsme škrábali a natírali a zatmelovávali, až byla najednou půlnoc a  Nový rok byl tu.

Abychom se úplně nezbláznili, šli jsme 1.1.2012 na procházku a usoudili, že MALTA THE BEST (aspoň prozatím).

MALTA THE BEST

1.1.2012

V další fázi našeho předporodního budování jsme namontovali police a připravili přebalovací stůl. Takhle to vypadalo v Lednu:

Naše první police - juchů

přebalovací stůl - uklizená fáze

Může se zdát, že kolem těch polic nadělám trochu moc rozruchu, ale když máte skoro dva roky, věci a knihy různě po zemi (a v podstatě nevíte kde), tak vám taková police udělá doopravdy velkou radost!

Navíc si všimněte, že už máme dveře do koupelny!!! Co jsme si do Nového roku mohli více přát?

Když už jsme u té ložnice...Stále nemáme manželskou postel, ale poradili jsme si. Během těhotenství jsme měli dvě matrace na sobě (abych se vůbec byla schopná vykulit) a po porodu jsem natřela stavební palety (na mateřské máte totiž mezi kojeními spoustu času:))) a už se nám to spinká jak na dyzajnové posteli:)

paletová postel

Ale nejdůležitější pokrok, který se nám letos podařil je náš kámen u vstupních dveří.

Jeho příběh začal v roce 2010, kdy Shaun kámen poprvé objednal. V Lednu 2011 byl kámen přivezen a nainstalován, ale úplně blbě:

   

Shaun musel kámen zase otlouct, a samozřejmě otlouct i všechen cement, co řemeslníci použili...A že ho nebylo málo. Stálo nás to 100 euro na záloze na materiál, který nám sice zůstal, ale v podstatě na nic:) Člověk,  který byl za tento výkon zodpovědný, nám slíbil, že to do týdne opraví - už jsme ho od té doby neviděli a ani na telefonáty neodpovídal.

Každopádně letos jsme objednali jinou firmu, která nám kamenný práh dodala do třech týdnů. A i instalace proběhla bez větších problémů a my jsme konečně spokojení.


Práh


Kamenný práh

Zkrátka když dva dělají totéž, není to vždycky totéž.

Vánoce

I ve mě se před Vánoci probouzí puzení uklízet. Ale letos to celé, již v zárodku zapudila realita našeho normálního běžného života. Pokud si myslíte, že na Vánoce musí být uklizeno, tak nemusí. Jen vás Ježíšek nenajde:(

Nás nakonec zachránil Father Christmas 25.12., protože 24.12.2011 to u nás vypadalo takto:

Ložnice 1.



Ložnice 2.



Cinema room - něco jako obývák (někdy v budoucnosti)



Nakonec jsme Vánoce krásně oslavili v kuchyni, ve které je bordel nejmenší, teda 24. 12 byl. K jídlu jsme měli dýňovou polévku s chilli, druhý chod byla ryba Cerna obalená v kešu oříšcích a jako dezert jsme měli pečená jablka. Prostě ňamka.

A pak jsme vyrazili do hospody, kam o půlnoci přišel Father Christmas - nebo Santa Claus - vypadají stejně a tak jsme plynule přešli z mých tradičních Vánoc na tradiční Vánoce Shauna, které se slaví 25.12.



[youtube http://www.youtube.com/watch?v=WawGBsbP_j8]

Dveře

Dnes měl být slavný den. V devět ráno nám přivezl truhlář naše nové dveře - čtvery. Bohužel se během půl hodinky ukázalo, že den zase tak slavný nebude. Hned u prvních dveří byl problém. Truhlář záhadně zaměnil pravou a levou a pak se nás snažil přesvědčit, že vstupovat do koupelny směrem ke zdi je OK, a že vůbec není problém otvírat dveřní křídlo, tak že bude narážet do umyvadla...

Tak to by teda nešlo.

Takže jsme chvíli mudrcovali se Shaunem, zda ustoupit a dveře otvírat směrem do ložnice, ale nakonec jsme se rodinně dohodli, že neustoupíme a budeme trvat na původním návrhu dveří, tak jak bylo v plánu. Naštěstí truhlář věděl, že je to jeho chyba, takže moc nediskutoval. Shaun mi pak ještě tajně kladl na srdce: "Ať se děje, co se děje, hlavně neustupuj." Během dne se ukázalo, že tato rada byla potřeba. Truhlář na nás ještě několikrát nezávisle zkusil, jestli bychom přeci jen nechtěli ty dveře otvírat na opačnou stranu. Vlastně se mi to teď zdá vtipné...



Stále bez dveří....

Ale to byl jen začátek...

Další dveře byly sice od truhláře správně, ale pro změnu nešly osadit pořádně do zdi. Když už bylo skoro vyhráno, tak se ukázalo, že je zeď dutá a že zrovna tam, kde je potřeba zašroubovat šroub není vůbec nic... My už jsme se Shaunem zvyklý.... Nakonec jsme tento problém vyřešili super dlouhými šrouby, které se nakonec chytly a dveře drží...







Nové a zatím jediné použitelné dveře

Třetí dveře - jsou dveře posuvné do naší současné ložnice. Z nedostatku místa jsme museli zvolit šoupací dveře. A i při instalaci těchto dveří se našel problém. To už všem celkem tekly nervy a truhlář kouřil jedno cigeretu za druhou, protože měl zrovna dnes narozeniny a už bylo dávno odpoledne a v podstatě nic hotového...U těchto dveří byl problém ten, že při snaze zašroubovat šroub do podlahy se ukázalo (pro změnu), že i ta je dutá....Takže opět akce, kde nebylo možno šroub nijak uchytit. V tomto případě to ovšem znamenalo, že se muselo odseknout kus dlažby a pak cementovat....





Cementu na Maltě není nikdy dost...

Na čtvrté dveře se prostě nedostalo pro nedostatek času.......

Takže ze čtyř dveří máme přidělané jedny + jedny futra. A to u nás truhláři pracovali dva od 9 - 5!

Snad se to příště dorazí... jen bohužel nevíme, kdy nějaké příště bude....

My se snažíme se Shaunem nehroutit, ale ve dny jako je tento, je to malinko náročnější. Naštěstí jsme měla včera již tušení, že budem potřebovat něco pořádného na nervy, takže jako hlavní jídlo dne jsme měli kilo a půl vepřových žeber a ty nám skutečně spravily náladu:)

Úložný prostor