Monte Kristo - Animal Park

Ke zvířecímu parku nejede žádná veřejná doprava. Proto je fajn, když si nastudujete cestu předem. To jsme neudělali, takže jsme poměrně bloudili a ztrácely nervy. Úplně zbytečně...

Mapa jak se k parku dostat ZDE

Vyzkoušeli jsme obě varianty autobusových zastávek a vzdálenost je stejná - zhruba 2,5 kilometru. Pocitově to sice bylo asi jako dvakrát kilometrů pět, ale to asi bylo hlavně tím, že jsme nevěděli kam jdeme:)

Ale našli jsme to.... Přesto, že vstup vás přivítá velkolepě - nelze platit kartou!

Takže si připravte hotovost. Vstup dospělí 5 eur, děti 3 eura

V parku jsou k vidění různé kočkovité šelmy...

Opice...

Různí ptáci...

Zkrátka jako v běžné ZOO.

Ale také tu jsou zvířata, která běžně v Zoo neuvidíte.

Podstatná součást parku je i dětské hřiště s kolotočem.

Takže tu s dítětem můžete skutečně strávit celý den.

Také je tu velké muzeum o životě na Maltě před lety.

Nepíši před mnoha lety, protože o spoustě věcí Shaun tvrdil, že si je pamatuje z dětsví:)

Monte Kristo si vyrábí i své vlastní pivo!

Ale naše hlavní mise byla vidět LVA!

A po opravdu nádherném dni se Zojinka rozhodla, že domů nejde...

Malá mořská víla

Máme teď období, kdy nám Zoe tvrdí, že je mořská víla a že žije v moři.

Dnes např. Zoe přiběhla na pobřeží a začala se zouvat, že nutně potřebuje do moře.... 

Zabránila jsem ji v tom, protože žádné velké vedro není (dnes byla skoro zima) a tak nutně to moře snad nepotřebuje. Asi nejsem ta správná matka pro mořskou vílu, a to mi chudák Zojinka tvrdí, že já jsem také mořská víla... Dnes jsem teda nebyla:)

Přemýšlela jsem, kde se ta láska Zoji k moři vzala a pak jsme našla video z letošního Srpna...

Návštěva mořského akvária ukázala,
že Zoe je opravdu mořská víla:)

Její nadšení z mořských živočichů je neuvěřitelné...

Shaun to dal a my s ním

V Listopadu se Shaun dočkal a konečně si došel pro zasloužený diplom. 

Promoce se konaly v Univerzitní kapli ve Vallettě

Tak jdeme na to...

A co ten duch?

S Diplomem!

Ale mě by ta čepice taky slušela:)

Tvarohový koláč

Aneb koláč, co zvládne i dvouletá holčička!

Co je potřeba?

• Tvaroh (tak dva balíčky, my použily půl kila ricoty a trochu mléka)
• Hrozinky a sušené meruňky - příště zkusíme i sušené švestky
• Lžička prášku do pečiva
• Šikovná holčička:)

Rozinky nasypeme do formy (my máme silikonovou)

Přidáme sušené meruňky

Já i sušené ovoce myju

Zalijeme rozmixovaným tvarohem

Pěkně urovnáme

Strčíme do vyhřáté trouby - 200 stupňů - 30 minut

A těšíme se z hotového koláče

Koláč ničím nesladím, takže vhodný i pro dietáře...

(pokud se tím tedy nehodláte přežrat)

Mňam Mňam

Hřiště Sliema

Ve Sliemě nám postavili nové hřiště a je moc fajn:)

Sice to vypadá, že se mi ta houpajda nelíbí, ale líbí se mi.

Fakt:)

A ze všeho nejlepší jsou odpaďáky

Bez zmrzliny ani ránu...

A vzhůru za dalším dobrodružstvím...

KARE

V Zojince se probudila vášeň pro nábytek a bytové doplňky během návštěvy obchodu KARE. Možná to má v krvi a možná ji zkrátka nějaký ten nábytek chybí. Stále ještě bydlíme v nedodělaném a nezařízeném domě. Už té situaci říkám, že bydlíme ve squattu. Jediný rozdíl je, že my tu platíme hypotéku:)

Mami, This is my friend!

 Zojinka přemísťovala medvěda,

dokud nenašla skvělé místo k jeho vystavení...

Kolik je hodin?

Ano, o tom, že bychom měli kanape, můžu zatím jen snít:)

Mami, sleeping time...

Když Zojinka skočila v obchodě do postele (s botama samozřejmě), krve by se ve mě nedořezal...

Ale opět se projevil velký rozdíl v české a maltské mentalitě.

Prodavač procházející okolo se smál a jen řekl:

"Jí se ta postel doopravdy líbí, co?"

Prší...

Na Maltě prší...Ne moc často, ale stane se... A vždy když přijde ten první déšť, tak se ukáže, že máme ve střeše díru. Shaun pak vyrazí do obchodu pro kutily a vrátí se s různými typy nátěrů od asfaltu po tekutou gumu, které všechny bez výjimky dost smrdí a začne hledat škvíry, kterými k nám teče. Když je všechny najde a zapatlá tím smradlavým nátěrem, tak čekáme na další déšť, zda je všechny doopravdy našel... 

Letos se mu to povedlo, teď už k nám neteče. Ale tím prvním deštěm k nám teklo tak, že voda stropem doopravdy kapala - viděla jsem to poprvé v životě:)

Na letošek jsme měli velký plán (stále je ještě naděje, že ho stihneme zrealizovat), a to, že konečně dokončíme střechu. Že budeme mít terasu a hlavně, že střecha bude pořádně zaizolovaná a náš podzimní rituál bude letos naposled.

Střecha teď vypadá takhle:

A v plánu je toto:

Zkrátka bezpečný výlez na střechu dveřmi (abychom už nelezli světlíkem) a prostor na stůl se židlemi, abychom si užili částečný výhled na moře a hlavně abychom mohli venku jíst a pít:)

Jen si nikdo nedovede představit, jak je složité najít člověka, který nám toto udělá. Obecně je to pro Malťana malý kšeft, i když cena bude min 4000 eur. A to je cena bez izolací, takže žádná laciná sranda.

Povolení máme od loňského Října, několik zedníku přišlo, mrklo na stav a už jsme o nich nikdy neslyšeli. Teď máme jednoho, který se stále zdá, že to přijde udělat, jenže ono už nám to počasí tolik nepřeje. No, kdo by chtěl mít otevřenou střechu, když může začít kdykoli pršet? 

Ale myslím, že to asi letos risknem. Hlavně ať je to hotové.

Jen aby to nebylo až naprší a uschne...