Adina a její maltský dům

„Náš dům je bývalá farma, asi dvě stě sedmdesát let stará, a stojí uprostřed vesnice ve slepé uličce, které říkám Casba. Naši sousedé jsou skromní a milí lidé, ochotni pomoci, když je člověk potřebuje, a nečekají za to odměnu. Každý sice mluví trochu anglicky, ale na nějakou konverzaci to nestačí, a tak minou dny, kdy promluvím sotva víc než deset vět. Ale jsem spokojena.“

.....

“Slunce svítí, nebe je modré, v zahradě všechno kvete, a když se ráno probouzím, jsem zase ráda na světě. Žijeme velmi skromně a většinu času trávíme tím, že zvelebujeme dům a zahradu, která za naší nepřítomnosti trošku zpustla. Máme krásný domov a velkou radost ze všeho, co jsme na zahradě zaseli nebo zasadili, rostou nám tu fíky, pomeranče, grapefruity, olivy a hrozny, zelenina a jahody a spousta keřů a stromů, oleandr, ibišek, eukalyptus, všecko se to vytáhlo z malých větviček do ohromné výšky, zem je tady úrodná. Nemáme ani dost času, abychom dokončili všechny práce, které jsme si naplánovali, dny nejsou dost dlouhé na přečtení všech knih, které jsme si sem přivezli a které jsme dřív neměli čas přečíst. Anglie a Československo jsou daleko, tak daleko, že to pro mě ani není skutečnost.“

citace z knihy

Dneska už se tomu směju - Adina Mandlová

 http://www.youtube.com/get_player