ŘÍM 3.11.2010
Přesun do Říma začal již rychlo zabalením kufrů. Měli jsme (měla jsem) na to pouze necelou hodinu – Shaun mezitím převáděl peníze mezi účty (naše maltské karty se dají totiž používat pouze na Maltě). Cestou na letiště jsme se sešli s našimi kamarády Radimem a Hanou, kteří shodou okolností měli namířeno stejným římským směrem.
Letadlo do Říma vzlétlo 16.25 a za deset minut šest jsme přistáli. Já jediná ze skupiny v Římě nikdy nebyla, takže jsem vlastně jediná nevěděla, co mě čeká.
Hned na letišti mě vyplašilo kolik je na světě lidí. Ale nedala jsem na sobě paniku znát (asi). Již z letadla jsme věděli, že někde na letišti stojí autobus, co nás za 8 eur doveze do centra města. Dokonce jsme se snažili i toto autobusové stanoviště najít, a když už jsme ho skoro měli nechali jsme se umluvit taxíkářem, který nám nabídl cenu 10 eur na osobu.
Taxíkem jsme dojeli k hlavnímu a jedinému římskému vlakovému nádraží Termini. Osobně nádráží psychicky nezvládám a toto bylo skutečně ostré. Už jsem zapomněla, že všude na světě jsou žebráci a spící lidé na chodnících. Takže toto připomenutí reálného světa na mě bylo trochu moc. Nicméně jsme vyrazili vyprovodit Radima s Hankou k jejich hotelu a pak statečně vyhledat hotel náš. V mém jediném zájmu bylo hlavně nelézt do metra (zvláště po zážitku z nádraží) a co nejrychleji se dostat do hotelu. Cestu jsme absolvovali pěšky a systémem hlava – mapa. Začínám se v práci s mapou zlepšovat a hotel jsme našli poměrně rychle.
V devět hodin jsme již byli na hotelovém pokoji a vzhledem k tomu, že jsme cestou zvládli nákup pizzi, ani jsme nemuseli vyrážet nikam na večeři.
Jediná naše starost byla naplánovat náš další den v ŘÍMĚ.
Žádné komentáře:
Okomentovat